Insolvenční zákon

Pohledávky a jejich přihlášení

V rámci insolvenčního řízení rozeznáváme několik druhů pohledávek. Klasickou pohledávkou je např. plnění z kupní smlouvy, takovou pohledávku věřitel uplatní pomocí přihlášky od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku a následně čeká na pokyny insolvenčního správce nebo insolvenčního soudu.

Dále existují tzv. pohledávky zapodstatové, mezi které řadíme pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Tyto pohledávky mohou být hrazeny v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Rozlišujeme:

• pohledávky za majetkovou podstatou, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení (náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce, likvidátora dlužníka a členů věřitelského výboru, pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria, dále viz ustanovení § 168 odst. 2 insolvenčního zákona)
• pohledávky za majetkovou podstatou, které vznikly po rozhodnutí o úpadku (hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále viz ustanovení § 168 odst. 2 insolvenčního zákona)
• pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, dále viz ustanovení § 169 odst. 1 insolvenčního zákona)

Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují jsou upraveny v ustanovení § 170 insolvenčního zákona, patří sem např. úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka atd.

Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.

Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí, přičemž účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Přihlášku pohledávky lze podat pouze na předepsaném formuláři Náležitosti přihlášky upravuje ustanovení § 174 a násl. insolvenčního zákona, pokyny k vyplnění formuláře naleznete i zde.

Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Insolvenční soud sankcionuje nadhodnocení výše přihlášené pohledávky (o více než 50 % oproti skutečné výši pohledávky) uložením povinnosti zaplatit ve prospěch majetkové podstaty částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převyšovala rozsah, ve kterém byla zajištěna. Učiní tak na návrh insolvenčního správce. K takto přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani pokud byla přihlášena v jiném pořadí než v jakém měla být.

Věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci. Odvolání proti takovému rozhodnutí může podat jen přihlášený věřitel.

Přezkum přihlášených pohledávek

Podané přihlášky pohledávek přezkoumá nejprve insolvenční správce a poté insolvenční soud při přezkumném jednání. Insolvenční soudce posuzuje pohledávky podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále insolvenční správce vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. V případě potřeby provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které jsou povinny mu ji poskytnout.

Má-li přihláška pohledávky vady nebo je-li neúplná, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, o čemž musí být věřitel poučen.

Insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví insolvenční zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U pohledávek, které insolvenční správce popírá, to výslovně uvede. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky; u zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se také zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné.

Účastníci jsou oprávněni u insolvenčního správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven.

Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek.

Přezkumné jednání

Přezkoumání přihlášených pohledávek poté probíhá na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem. Termín a místo konání přezkumného jednání určí insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku. Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání k přezkumnému jednání do vlastních rukou, s poučením o nezbytnosti jejich účasti.

Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.

Věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit výši přihlašované pohledávky. S účinností od 1. dubna 2011 tak už věřitel nemůže měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky nebo její pořadí.

Popření pohledávky

S účinností od 1. dubna 2011 byla v návaznosti na nález pléna Ústavního soudu ze dne 1. července 2010, sp. zn. Pl. ÚS 14/10, vyhlášený pod č. 241/2010 Sb., do insolvenčního zákona vrácena možnost přihlášených věřitelů popírat pohledávky jiných přihlášených věřitelů.

Nově tak pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat:

a) insolvenční správce,

b) dlužník, a

c) přihlášený věřitel.

Zavedení popěrného práva se neděje absolutně jako za staré právní úpravy zákona o konkursu a vyrovnání ale popěrné právo věřitelů se v insolvenčním řízení prosadí (bude účinné), jen stane-li se způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo oddlužení.

Zavedení možnosti popírání přihlášených pohledávek přihlášenými věřiteli vyvolalo potřebu předejít zneužití tohoto institutu, přičemž je nasnadě, že možné zneužití tohoto práva by se nabízelo právě v oblasti hlasovacích práv věřitelů. Insolvenční zákon proto stanoví, že s popěrným úkonem věřitele nepojí změnu hlasovacích práv věřitele popřené pohledávky.

Popření pohledávky věřitelem upravuje ustanovení § 200 insolvenčního zákona. Podle tohoto ustanovení popření pohledávky věřitele ze strany jiného přihlášeného věřitele musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti jsou stanovení vyhláškou č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona.

Zároveň se zavádí smysluplná pojistka v podobě povinnosti složit zálohu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč, která poskytuje věřiteli přihlášené pohledávky přiměřenou jistotu,že věřitel, který formálně bezvadným a obsahově přiléhavým úkonem popřel jeho pohledávku, je v případě svého neúspěchu ve sporu ochoten a schopen nést tíži nákladů sporu vzniklých věřiteli přihlášené pohledávky. Povinnost složit jistotu se samozřejmě nevztahuje na dlužníka a insolvenčního správce.

Zároveň se zavádí právo popřeného věřitele žádat soud, aby byla složena jistota na náhradu škody nebo jiné újmy způsobené nedůvodným popřením pohledávky za přiměřeného použití ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Insolvenční soud zamítne návrh na složení jistoty na náhradu škody nebo jiné újmy, pokud z dosavadních výsledků řízení lze očekávat, že popření pohledávky bude důvodné.

Insolvenční zákon rozeznává tyto druhy popření:

• popření pravosti pohledávky – namítá se, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela
• popření výše pohledávky – namítá se, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka (ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky)
• popření pořadí pohledávky – namítá se, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo se popírá právo na uspokojení pohledávky ze zajištění (ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena)

Účinky popření pohledávky:

• popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí
• popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky
• popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, stejné účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, má to stejné účinky jako popření výše pohledávky
• popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění, není-li stanoveno jinak
• popření pohledávky dlužníkem má v reorganizaci tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv na zjištění popřené pohledávky.
• Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správce; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce.

Incidenční spory

Incidenční spory jsou nedělitelnou složkou insolvenčního řízení a rozhoduje o nich stejný soud jako v insolvenčním řízení. Patří sem:

• spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek
• spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení
• spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
• spory na základě odpůrčí žaloby
• spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem
• další spory, které zákon označí jako spory incidenční

V souvislosti s obnovením popěrného práva přihlášených věřitelů v insolvennčím řízení byla měněna dosavadní úprava incidenčních sporů, která vycházela z principu, podle kterého se insolvenčí správce účastní incidenčního sporu vždy, bez ohledu kdo incidenční spor vyvolal. Popře-li přihlášený věřitel pohledávku jiného přihlášeného věřitele, stávají se tito věřitelé účastníky incidenčního sporu. Insolvenčnímu správci, jenž chce být nápomocen některé ze stran incidenčního sporu, jehož se neúčastní, je k dispozici institut vedlejšího účastenství.

Incidenční spory se projednávají na návrh oprávněné osoby podaný v rámci insolvenčního řízení. Pro jednání o incidenčních sporech neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení, přiměřeně se použijí ustanovení občanského soudního řádu. Pravomocný rozsudek vydaný v incidenčním sporu je závazný pro všechny procesní subjekty.